Tajemná síla slov

Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot (Winston Churchill), Mí američtí spoluobčané, neptejte se, co pro vás může udělat vaše země, ptejte se, co vy můžete udělat pro ni (J.F.Kennedy), Yes, we can (Obama).

Mají sílu rozdělovat a spojovat celé národy. Mnozí se jistě necítí být více Čechy, než ve chvílích pološíleného skandování „kdo neskáče, není Čech.“ Nepochybujeme, že se jimi dá ublížit, nebo motivovat mnohem více, než čímkoliv jiným. Každý si jistě vzpomene na slova, která ho vynesla do výšin, nebo dovedla až na samé dno. Proto necítím potřebu dokazovat přítomnost jejich skryté energie. Málokdo ovšem tuší, jak velká tato síla je...

Hlavně experimentálně 

Představte si následující situaci: jste požádáni, zda byste se zúčastnili experimentu na ověření jazykových dovedností. Jako student nemáte nic na práci, tak si řeknete proč ne. Dostanete seznam patnácti slov se zadáním složit pár primitivních vět. Experimentátor na vás počká v kanceláři za rohem. Během deseti minut máte hotovo a s úsměvem na tváři odcházíte odevzdat vaší práci. Problém je, že experimentátor právě s někým hovoří. Čas utíká, vy držíte dotazník. Chtěli byste ho jen odevzdat a jít. Napětí stoupá. Přerušíte hovor?

Jistěže ano, otázkou je za jak dlouhou dobu. A zde má rozhodující vliv seznam patnácti slov, který jste obdrželi a měli pospojovat do jednoduchých vět. Nikdo vám totiž neřekl, že existují dva odlišné seznamy. V prvním jsou uvedená „polite“ slova (např.: ohleduplný, respektovaný, trpělivý, slušný, či třeba citlivý), v druhém seznamu jsou uvedená pouze „rude“ slova (např.: agresivní, drzí, nepříjemný, nezdvořilý).

V případě „rude“ seznamu, lidé přerušili hovor přibližně po 326 sekundách, v případě „polite“ seznamu ovšem až za 558 sekund. Překvapivé? Ani ne pro vědce Bargh, Chan a Burrows (1996), kteří zkoumali vliv primingu. 

Pojďme dál. V druhém experimentu, ti samí vědci, měřili jinou hodnotu. Rychlost chůze. Seznamy slov byly znovu dva. První obsahoval slova neutrální, druhý slova spojená se stářím a stárnutím, např.: ponurost, opatrnost, obavy, moudrost, nebo slovo bingo. A otázka zní, kdo chodil pomaleji? Ano, lidé sestavující věty obsahující slova o stáří.

Doufám, že teď jsem rozptýlil poslední zbytky pochybností, že slova nejsou jen pouhým dorozumívacím prostředkem. Nesou sebou mnohem větší podíl zodpovědnosti pro toho, kdo je používá.

Co z toho plyne

Není v lidských silách postihnout všechny podněty, co ovlivňují naše chování. V tomto případě alespoň můžeme pečlivě vybírat literaturu, kterou si bereme do ruky. Nenechme si naše myšlení zanést korozivními slovy. Nasávejme jen ty, co podporují náš jedinečný růst, a negativní slova přijímejme s rozvahou. Stejně tak sledujme, co s námi dělají texty, které poctíme svou pozorností. Mysleme na to, že síla imprintingu ztrácí svou moc ve chvíli, kdy se dostane na světlo našeho vědomí.

Přínos pro praxi

Nyní už chápeme přínos tzv. power words, které můžeme hojně použít v CV, nebo při psaní projevu.

Zdroj: Bargh, J. A., Chen, M., & Burrows, L. (1996). Automaticity of social behavior: Direct effects of trait construct and stereotype activation on action. Journal Of Personality And Social Psychology, 71(2), 230-244. doi:10.1037/0022-3514.71.2.230